Rostlinné orgány

3. listopadu 2010 v 14:50 |  Rostlinné orgány
Rostlinné orgány
·         zkoumá organologie
·         vznikly přechodem rostlin na souš
ROZDĚLENÍ:
·         1)Orgány vegetativní: zajišťují růst, výživu, výměnu látek s vnějším prostředím (kořen, stonek, list)
·         2)Orgány reprodukční: zajišťují rozmnožování a rozšiřování rostlin (květy, semena, plody)
jiné dělení:
·         1)Orgány analogické: liší se původem, ale mají obdobný vzhled a fci (listové a stonkové úponky, trny mohou být původu kořenového, stonkového i listového)
·         2)Orgány homologické: jsou stejného původu, ale různého vzhledu, fce, stavby (tyčinky, pestíky, asimilační lístky, kališní lístky)
KOŘEN (RADIX)
·         podzemní, nezelený rostlinný orgán, nemá listy ani pupeny, roste ve směru zemské tíže
·         fce:-upevňovací, přijímá a rozvádí živiny, zásobní, vegetativní rozmnožování, (může být místem symbiózy s bakteriemi nebo místem parazitování rostliny).
RADIKULA -první kořínek, přítomný již v zárodku
KOŘENOVÁ SOUSTAVA -soubor všech kořenů 1 rostliny (závisí na jakosti půdy, výšce podzemní vody)
TVARY KOŘENŮ
nitkovité ( klíčí rostliny), kulovité (celer), válcovité (křen), vřetenovité (mrkev)....
Dvouděložné rostliny -hlavní kořen a z něj vystupující kořeny vedlejší
Jednoděložné rostliny - hlavní kořen zakrňuje, jeho fci přebírají kořeny adventivní (náhradní)
STAVBA KOŘENE- PODÉLNÝ ŘEZ (+ obr.):
·         zóna dělivá (meristematická) -vzrostný vrchol - dělení buněk, je chráněn kořenovou čepičkou(- vzniká z vrcholového meristému, usnadňuje pronikání kořene půdou-vnitřní buňky čepičky slizovatí, uvnitř buněk je přesýpavý škrob-polohová orientace).
·         zóna prodlužování- prodlužování již nedělících se buněk, zde vzniká primární lýko a primární dřevo
·         zóna absorpční -obsahuje kořenové vlásky, nasávání roztoků z půdy
·         zóna větvení, kde se kořen větví a kde jsou jeho pletiva již trvale vyvinuta
STAVBA KOŘENE- PŘÍČNÝ ŘEZ (+ obr.):
·         1)pokožka (rhizodermis) - jednovrstevná, nemá průduchy ani kutikulu, vychlípením některých buněk tu vznikají kořenové vlásky
·         2)primární kůra - má tři vrstvy- exodermis (obvykle tvořená jen jednou vrstvou), mezodermis (složená z více vrstev z buněk s mezibuněčnými prostory) a vnitřní endodermis (obvykle jedna vrstva buněk se ztlustlými stěnami - lignin, suberin)
·         3)střední válec =pericykl (obsahuje dělivé buňky zakládající postranní kořeny), svazky cévní (radiální), dřeň (parenchym). U dřevnatějících kořenů rostlin nahosemenných a dvouděložných se vytváří kambium, směrem dovnitř odděluje druhotné dřevo a ven druhotné lýko. U rostlin jednoděložných se kambium nevytváří- druhotně netloustnou.
KOŘENOVÉ METAMORFÓZY
-ukládání zásobních látek, přezimování - bulva(celer, cukrová řepa), dužnatý kořen (mrkev), hlíza (jiřina, orsej, vstavač)
- přichycovací fce - příčepivé (břečťan)
- vzdušnou vlhkost přijímají
- vzdušné kořeny (monstera,)
- chůdovité kořeny (smrk v podmáčených půdách)
- cizopasné kořeny- haustoria - ( jmelí, ochmet)
- dýchací kořeny - u dřevin rostoucích v např.bažinách,vyrůstají z kořenů kolmo vzhůru a svými konci, tvořenými aerenchymatickým pletivem, vyčnívají z půdy, fce doplňování nedostatku vzduchu (tisovec dvouřadý)
·         HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM-pícnina (krmná řepa), zelenina (mrkev, křen), léčiva (rulík, ženšen, mandragora), prům. surovina (cukrovka, čekanka)
STONEK (KAULOM)
·         nadzemní část rostliny, spojuje kořen a listy (obsahuje vodivá pletiva)
·         prýt = stonek s listy (v kulinářství - nať)
·         fce: zajišťuje optimální polohu pro listy (fotosyntéza) a květy (opylení), nese plody a semena a napomáhat jejich šíření, rozvádí vodní roztoky a produkty fotosyntézy po rostlině, fotosyntéza
·         stonek založen již v semeni, roste směrem vzhůru.
Růst stonku - nerovnoměrný,dělení buněk meristémů
Na hypokotyl (podděložní článek) navazuje epikotyl (nadděložní článek), z něhož dále vyrůstají jednotlivé články stonku oddělené uzlinami.
·         Články - internodia - delší, intenzivní růst, nenesou listy
           Uzliny - nody - krátké, minimální růst, nesou listy
TYPY STONKŮ:
1) bylinný - lodyha - olistěný stonek (hluchavka)
- stvol - listy dole v přízemní růžici (smetanka)
- stéblo - duté, článkované, členěné kolénky (obilí) x (kukuřice - uvnitř stébla je dřeň)
2)dřevnatý- polokeře - dřevnatá spodní část rostliny, horní bylinná, každý rok odumírá (borůvka)
- keře - větvení od země, celé dřevnaté
- stromy - zdřevnatělý stonek, nevětvený kmen, větvená korun

Podle polohy rozeznáváme stonek: přímý, poléhavý, plazivý, vystoupavý,ovíjivý, popínavý..
Podle tvaru: válcovitý, hranatý (troj-, čtyřhranný), rýhovaný, křídlatý...
VĚTVENÍ STONKU:
1)Vidličnaté - hlavní stonek se větví na stejně dlouhé sjednocené větve a ty se dále vidlicovitě větví (jmelí)
2)Hroznovité - hlavní stonek nejdelší a nejsilnější, postranní ho nepřerostou (smrk)
3)Vrcholičnaté - postranní stonky vždy přerostou hlavní (jabloň)
RŮST STONKU:
·         Do šířky - kambium
·         Do délky -vzrostlý vrchol ve formě pupenů
PUPENY- postranní, vrcholové, květní, listové, dřevní
PŘÍČNÝ ŘEZ STONKEM (+ obr.)
A) primární stavba:
·         pokožka (epidermis)- těsně přilehlé buňky, průduchy, kutikula, trichomy
·         primární kůra - vícevrstevná ,buňky směrem k obvodu s chloroplasty, někdy mléčnice....
·         škrobová pochva = endodermis obsahující škrobová zrna
·         střední válec - pericykl, svazky cévní (u dvouděložných rostlin jsou sv.c. otevřené tz. s kambiem uspořádané v kruhu; u jednoděložných, které druhotně netloustnou, jsou sv.c. uzavřené a roztroušené v parenchymu)
B) sekundární stavba (u dřevin):
·         kambium vytvoří válec, který směrem dovnitř produkuje druhotné dřevo a ven druhotné lýko (dřevo přibývá asi 10x rychleji než lýko - letokruhy) Jeden letokruh odpovídá jednomu růstovému období. Letokruh je zpravidla rozdělen na dvě části -jarní dřevo - světlejší a měkčí část v letokruhu, cévy mívají tenčí stěny a letní dřevo- tmavší a obvykle tvrdší část letokruhu.
·         felogen -souběžně s tloustnutím středního válce vzniká činností felogenu borka
METAMORFÓZY STONKU
- oddenek -podzemní část stonku, roste vodorovně, přezimuje , neprovádí fotosyntézu, ukládá zásobní látky slouží k vegetativnímu rozmnožování (sasanka, kapraď)
- oddenková hlíza - ztloustlý oddenek (brambor, topinambur)
- stonková hlíza- ztloustlá nadzemní část stonku (kedlubna, ředkvička)
-stonkové úponky -
přichycování fce (vinná réva)
-trny (kolce) - krátké větévky ostře zakončené, ochrana (trnka, hloh)
-brachyblasty - zkrácené tupé násadce z nichž vyrůstají jehlice (borovice, jinan)
-šlahouny- nadzemní výběžky sloužící k vegetativnímu rozmnožování (jahodník, zelenec)
-stonky kaktusů, sukulentů
- zdužnatělé, zásobárna vody
·         HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM -zelenina (brambory, ředkvička, kedluben), pícniny (stonky trav), koření (skořice, zázvor), průmysl (dřevo, papír, sklerenchymatická vlákna konopí a lnu, chinin z kůry chinovníku, cukrová třtina -třtinový cukr, korek, kaučuk, pryskyřice)


LIST (FYLOM)
·         vyvíjí se z pupenu, postranní, obvykle plochý zelený orgán rostlin, má omezený růst
·         fce: fotosyntéza, transpirace, výměna plynů
TYPY LISTŮ V PRŮBĚHU VÝVOJE:
·         děložní (zárodečné) - založené již v zárodku semene, funkce zásobní, jednodušší stavba. Dle počtu d.l.rozlišujeme rostliny jednoděložné, dvouděložné a nahosemenné( 2-18 děložních lístků)
·         asimilační - asimilační funkce- fotosyntéza, opadané (většinou)
STAVBA ASIMILAČNÍCH LISTŮ- čepel (různý tvar, okraj, symetrie...), řapík,( někdy palisty ,pochva)
Přisedání listů na stonek - řapíkaté (šeřík), přisedlé(třezalka),objímavé (mák setý),prorostlé (prorostlík),sbíhavé (kostival),srostlé (zimolez)
ŽILNATINA - zpevňuje list, vodí roztoky
Podle uspořádání hlavních žilek rozlišujeme:
·         žilnatina vidličnatá - vývojově nejstarší (jinan)
·         dvouděložné r.-žilnatina zpeřená (buk), dlanitě zpeřená (javor)
·         jednoděložné r. - žilnatina rovnoběžná (žito), souběžná (konvalinka)
List monofaciální(JEDNOLÍCÍ) - svrchní i spodní strana je shodná (jednoděložné r .,kosatec)
List bifaciální(DVOULÍCÍ) -svrchní a spodní strana je odlišná (dvouděložné r.,lípa)
HETEROFYLIE (různolistost) - na jedné rostlině se vytváří 2 nebo více tvarově odlišných listů (břečťan, topol bílý, lakušník vodní)
POSTAVENÍ LISTŮ NA STONKU
·         -střídavé (plicník), vstřícné (hluchavka), přeslenité (vraní oko), v přízemní růžici (smetanka)
ROZDĚLENÍ LISTŮ PODLE ČEPELE
·         JEDNODUCHÉ - celistvé(buk), dělené (dub)
·         SLOŽENÉ - dlanitě(pětičetný- jírovec, trojčetný- jetel,mnohočetný-vlčí bob), zpeřené - sudozpeřené(hrachor), lichozpeřené (jeřáb)
ANATOMIE LISTU (+obr.)
·         svrchní pokožka s kutikulou
·         mezofyl -palisádový, houbový parenchym, svazky cévní
·         spodní pokožka (rozložení průduchů viz. pletiva)
- listy stinné - uprostřed koruny, menší tloušťka, méně vrstevný palisádový parenchym
- listy slunné- opak
listová mozaika
METAMORFÓZY LISTU
- úponky - hrách
- trny- akát, dřišťál
- cibule                               
- lapací - masožravé rostliny
- listeny - redukované listy v úžlabí květu, někdy barevné-černýš, ,,vánoční hvězda".U hvězdnicovitých tvoří zákrov- kopretina
- šupiny- nejčastěji nezelené,na bázi stonku, oddencích, postranních větví, pupenové šupiny
- dužnaté -zásobárna vody, sukulenti (rozchodník, netřesk)
·         HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM
- zelenina - zelí,kapusta, cibule, špenát,salát
- pochutiny - čajovník
- průmyslové rostliny - sisal((textilní vlákno, které se získává z listů agáve sisalové ), tabák, konopí
- pícniny - jetel, traviny
- koření - vavřín (bobkový list), majoránka
- léčiva - máta, durman, náprstník


2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články